Kdo si počká, ten se dočká. Stejně jako tato stará lékárnička, která čekala 30 let na půdě, aby se nakonec dočkala nové podoby a využití.
Původně skříňka nebyla ve špatném stavu, ale bylo na ní několik vrstev barev, které zcela pohlily pěkné dřevo.Pustila jsem se tedy do opalování, škrábání a broušení, abych skříňku z nánosů barev doslova vydolovala.Na zbytky barev jsem použila Lakostan a to dokonce i na sklo, které bylo tak zapatlané kolem krajů, že nešlo ani oškrábat, obzvláště na drsné leptané straně. Nakonec se vylouplo pěkné dřevo.V této podobě se mi však do koupelny nehodila, tak jsem čisté dřevo ponechala jen uvnitř a ošetřila jsem ho zavoskováním. Zvenčí jsem použila lazury, aby alespoň částečně bylo dřevo vidět, ale zároveň skříňka barevně zapadla do koupelny. A abych této vintage skříňce dodala trochu potřebného glamouru, přilepila jsem na ni oboustrannou páskou zbytek koupelnové listely.
Věci renovuji až tehdy, když vím kam s nimi, a u této skříňky jsem pořád neuměla najít to pravé místo, aby zapadla a měla smysluplné využití. Až s pořízením nové pračky a jejím umístěním do koupelny vznikla potřeba na uskladnění pracích prostředků.
Jarinko, jsi čím dál lepší, jsem tvojí velkou obdivovatelkou! Já jsme zase kdysi přetřela klasickou skříňku s červeným křížem uprostřed a udělala jsem si z ní skříňku na bižuterii. Byla jen špinavá, ale dřevo bylo v pořádku. Jiřina z N.
OdpovědětVymazat