Ráda zkouším nové věci a posouvám se dál. Očalounit molitanový sedák je snadné, ale ke starým židlím patří pružiny a lákalo mě zkusit jejich vyvazování.
Starý sedák už byl nepoužitelný a bylo třeba ho nejdříve "vykuchat".
Na hřebíčky a sponky je výborným pomocníkem kozí nožka.
Po nemalém úsilí jsem vydolovala rám a 4 pružiny.
Po likvidační práci mohla nastoupit ta zábavnější, tvořivá. Tady jsem o rady a odborný dohled poprosila čalounici Venuši Drochytkovou, která ve své dílně Do křesla s pečlivostí vrací krásu a pohodlí starému čalouněnému nábytku.
Na očištěný rám jsem pomocí napínáku natáhla popruhy.
Na popruhy jsem přišila pružiny. Pomocníkem je obostranná jehla, ale jde to i bez ní.
Pak jsem se pustila do vyvazování. Pružiny je třeba stáhnout o 1 třetinu jejich výšky a jednotlivé provázky si nachystat v délce 2 x šířka rámu + 15 cm. Když jsem potom další sedák dělala samostatně doma, bylo pro mně nejobtížnější vyvázat pružiny tak, aby byly stejně.
Na pružiny jsem přisponkovala jutu a pomocí kulaté jehly jsem ji přišila k pružinám.
Na jutu se přilepí molitan ( na křesla se dává gumokokos) a obalí se vatelinem, který se sponkuje tak, aby byl hodně vytažený.
Zatím jsem nechala sedáky bez povrchové látky. Židle budu nabízet na prodej, tak až podle toho, co se bude novému majiteli hodit. Renovaci dřeva jsem taky ještě neřešila, ale kostra je kvalitní pevná.
A tady jsou ty židle, 2 se starým a 2 s novým sedákem. Jsou ještě z produkce Thonet ve stylu art deco a sezení na pružinách je o něčem jiném než na obyčejném čalounění. Pokud by měl někdo zájem, jsou k mání.
Jarinko, jsi umělkyně a fachmanka. Zrovna včera jsem šla tady nedaleko kolem kontejnerů a tam vyhozené dřevěné židle, docela pěkné, jen to látkové potažení by chtělo udělat nové, hned jsem si na tebe vzpomněla!!!
OdpovědětVymazatJiřina z N.
Jóóó kontejnery, tam se najdou poklady.
OdpovědětVymazat