Pentik

Skandinávský design není jen bílá a světlé dřevo, ale může být i hravý a plný barev. Dokazuje to finská značka Pentik, která už 47 let vytváří vzory inspirované přírodou. Do rukou se mi dostal letošní vánoční katalog, neodolala jsem a pořídila si látku na nové polštářky a filcové ozdoby se zvířátky severské přírody. Velký vzor má tu výhodu, že se na polštářích neopakuje a taky každá strana polštáře je jiná, vznikly tak čtyři motivy, které lze libovolně kombinovat.

Věneček z přírodnin

Rozhodla jsem se, že letos si udělám zimní věnec na dveře jen z přírodnin, co zahrada a les dají. A dalo se toho najít dost. Základ tvoří smrkové větvičky doplněné zeravem, mahonem a vřesem. Na přizdobení jsem použila borovicové a smrkové šišky a slaměnky vypěstované už před léty. Měla jsem tenkrát takovou úrodu, že jsem jich na půdě našla ještě spoustu uschovaných.

Dřevěný betlém

Už z loňska mám chaloupku vytvořenou z bedničky od ovoce, co se dá najít vyhozená v obchodě. Znáte ji z příspěvku Korálkové ozdoby. Letos jsem se rozhodla, že si do ní vyrobím betlém.

V dílně, ve které se už pracuje 60 let, se najdou všelijaké zbytky. Trochu jsem se porozhlédla a objevila jsem různé kousky dřeva, například rukojeť od rozpadlého válečku na nudle, kousek tyče ze staré rolety, soustružené úchytky. Toto mi posloužilo jako polotovar.

Stačilo jen něco říznout, něco vydlábnout, něco obrousit a kousky k lepení byly připravené.

Slepit takto připravené dílky bylo to nejmenší.

Meat Design 2018

widesign.cz

Minulý víkend proběhl v Ostravě další ročník výstavy Meat Design. Zúčastnila jsem se již potřetí, ale musím říct, že z mého pohledu to byl zatím najslabší ročník. Pozitivní bylo, že výstavní část probíhala nově Gongu, ale na druhou stranu Fajna dílna byla zavřená a tím pádem ubylo i kreativních dílniček. Bylo méně vystavovatelů nábytku a přibylo prodejců drobných doplňků.

Z toho, co mě zaujalo byla určitě kavárna ve voze s plápolajícími ohni. V industriálním prostředí to bylo působivé.

Z tradičních vystavovatelů tady byl TON se svým křeslem Chips. Mimochodem je velice pohodlné.

Nechyběl ani kozmický Formdesign se zajímavě tvarovaným stolem.

Líbil se mi i nábytek pro děti.

Využívání a renovace starého nábytku je moje parketa, proto mě zaujala netradiční úprava staré fládrované skříně.

Novinkou byly pro mně dekorativní smaltované plechy vhodné ke krbovým kamnům.

Z doplňků stojí za zmínku porcelánové nádobí ve stylu tradičních plecháčků a konví.

Nádobí jednoduchých čistých tvarů se mi taky líbilo.

A nakonec svítidla, která mi připomínala skořápku z vajíčka.

Zimní zahrada

widesign.cz

Venku se už ochladilo, sem tam spadne i nějaká ta sněhová vločka. Pergoly a terasy jsme už opustili a stáhli se do tepla svých domovů. Ten pocit volnosti a spojení s přírodou nám najednou chybí, ale je tady možné řešení, zimní zahrada. Sama zimní zahradu nemám, ale pojďte se na chvíli se mnou zasnít a představit si:

Je pozdní nedělní odpoledne. Venku fouká chladný podzimní vítr, ale přes sklo sluneční paprsky stále hřejí. Uvelebím se v houpacím křesílku Chillo, pod hlavu si dám polštářek s obrázkem shortbird a otevřu si časopis, který jsem si vybrala ze stojanu. Lehce se pohupuji a čtu si. Dny jsou už krátké a začíná se stmívat. Rozsvítím si lampu a ještě chvíli pokračuji ve čtení. Už je téměř tma a je mi chladno. Odložím časopis, zhoupnu se na měkký koberec, přistoupím k lavici, rozsvítím lucernu a z karafy si naleju sklenku vína, kterou jsem si nachyslatala na stolečku. Zhasnu lampu, znovu se zavrtám do křesílka, přikryju se teplou dekou a za mihotavého světla linoucího se ze svícnu se sklenkou vína přemítám o životě, že záleží jen na nás jaký si ho uděláme.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Ale nemusel by být. Všechny bytové doplňky, které vidíte na obrázku můžete najít na bonami.cz, biano.cz a křesílko na shop.tamarki.cz.

Komoda ze staré kredence

widesign.cz

Stolek se šuplíkem, o kterém jste už mohli číst, byl dělaný k této komodě. Je to vlastně spodní část staré kredence, jakých je ještě hodně a lidi je vyhazují. Tato prožila pár let ve stodole, až se majitelé rozhodli, že by ji chtěli zrenovovat a dát na čestné místo do jídelny.

Takto už vypadá výsledek, ale ne každý si ho dokáže představit, když objeví podobný kousek nábytku.

Dokud se neodstraní všechny staré nátěry, tak nejde s jistotou určit konečnou úpravu, protože předem lze jen odhadovat, co se pod slupkou ukrývá. A tak jsem se pustila do opalování a broušení, až se vyklubal původní materiál.

Zjistila jsem, že vše kromě překližkových dvířek je z masivu poměrně zachovalého. Nějaké díry od červotoče a škrábance nevadí. Případného červotoče pomocí injekční jehly nakrmím Lignofixem a škrábance tvoří patinu. Dřevo jsem se tedy rozhodla zachovat nezakryté, a proto jsem ho ještě dočistila Lastanoxem. Zadní hrana horní desky byla dost poškozená, a tak jsem ze stejně staré garnýže (nové dřevo se nehodí) dodala malý rantl. Ten je připevněn pomocí kolíků, žádné vruty. Čisté dřevo jsem namořila a naolejovala. Vnitřek komody jsem po důkladném vydrhnutí ošetřila jen voskem. U dvířek po odstranění zámků zbyly díry. Ty jsem vyplnila kousky, jak jinak, taky starého dřeva. Dvířka jsou natřená křídovou barvou, stejnou jako noční stolky, zesvětlenou bílým matným Balakrylem.

Úchytky si majitel vyrobil a doplnil sám.

Listopadová růže

Stromy už zežloutly a shazují listí, ale růže jakoby nechtěla připustit, že léto už dávno skončilo. Její zářivá růžovočervená barva k pozdnímu podzimu nepatří, a tak o to víc se v šikmých paprscích slunce na zahradě vyjímá.

Stolek se zásuvkou

  widesign.cz

Tak jako většina starého nábytku byl přetřený bílým emailem a prožraný červotočem. Pod bílým nátěrem se skrýval hnědý, zřejmě namořeno a přelakováno.

Bílou barvu jsem opálila a hnědou smyla Lastanoxem. Objevilo se krásně prokreslené dřevo s patinou. Místa hodně poškozená červotočem jsem musela vybrousit, zbývající dírky jsem nechala, stejně většina z nich už byla zatmelena. To je dobré znamení, že červotoč tam již zřejmě není. Pro jistotu jsem však dřevo proti boučkům ošetřila. Celý stolek jsem naolejovala, jen čelo šuplíku jsem přetřela světle olivovou křídovou barvou zesvětlenou bílým matným balakrylem. Takto stoleček není nudný a navíc černá kovaná úchytka takto více vynikne. Tu si však majitel vyrobí a doplní sám. Tento stoleček má totiž jednu velkou vadu - není můj.😒

Tak už má i úchytku.

Multifunkční místnost

widesign.cz
 
Rodina se třemi malými dětmi do pěti let se bude stěhovat do domu s nevyužitým suterénem. Je to prostorná místnost, ale se sníženým stropem a jedním podpěrným sloupem. Požadavkem bylo vytvořit prostor pro hraní dětí za špatného počasí, místo na malou domácí kancelář, místo s velkou pohovkou pro sledování televize v nočních hodinách, aby nebyly rušeny spící děti, a také možnost pro přespávání na pohodlné posteli při návštěvě prarodičů.
Nebylo jednoduché najít na všechny 4 zóny místo, tak aby nepřekážel podpěrný sloup a zachoval se volný průchod mezi trojicí dveří.

Původní vstupní dveře jsem pro úsporu místa nahradila posuvnými.

Pracovna se nachází v prostoru mezi vchodem a podpěrným sloupem.

Za sloupem je dělící stěna mezi pracovní a dětskou zónou. Dolní část je přístupná z děstké strany a slouží k ukládání hraček. Horní je pro pracovnu na šanony a jiné kancelářské potřeby.

Dětská zóna má matraci na hraní, houpačku a stoleček, který má vyklápěcí desku na kreslící pořeby. Je doplněný stabilními židličkami. Část stěny je natřená tabulovou magnetickou barvou pro dětské tvoření.

Pohled od pohovky na kancelářskou a dětskou zónu.

Původně jsem pro děti chtěla nechat větší prostor, ale najít místo pro velkou pohovku, kterou již rodina má a chce ji tady použít, nenabízelo moc možností. Nakonec jsem pohovku dala naproti vchodu.

Mezi TV a spací zónou je opět úložná dělící stěna, která umožňuje odložení oblečení a jiných pořeb před spaním. Není ideální, pokud je jedna postel přisunuta až ke zdi, ale prostor je omezen a jedná se jen o příležitostné přespávání.

Noční stolky

widesign.cz

Jejich proměnu jsem odkládala už delší dobu. Pořád jsem dělala něco jiného a taky jsem čekala až dostanu ten správný nápad. Nápad je pro mně hnacím motorem pustit se do práce. U každého kusu nábytku musím předem vědět, kde bude a komu bude sloužit. Tyto stolky jsou v ložnici dospělého syna, takže žádná slaďárna s kytičkami.

Použila jsem světleolivovou křídovou barvu od Bormy, která pěkně chytá i na starý nátěr. Odpadlo mi tedy zdlouhavé opalování a broušení. Stačilo jen osmirkovat lesk a mohla jsem natírat. Pro zvýraznění jsem hrany natřela sytější zelenou, přidáno pár kapek tónovací malířské barvy.

Stolky jsem taky chtěla něčím oživit. Z netu jsem si na laserovce vytiskla vektorové obrázky s hudebně ženskými motivy a přenesla jsem je na stolky. Metodu transferu jsem popisovala minule.
Jedna dívka hraje a druhá k tomu zpívá, ať se pěkně usíná.

Transfer obrázku na dřevo

Viděla jsem hodně návodů na přenesení obrázku, ale osobní zkušenost je nutná, než se člověk pustí do něčeho většího. Chtěla jsem vodičku na transfer, ale v papírnictví měli jen lepidlo, což se později ukázalo jako méně vhodné. Ale popořádku.
Připravila jsem si zkušební destičku (zbyla mi z kurzu s mlékovkami) a na digitální tiskárně jsem si vytiskla obrázky stažené z netu. Musí se samozřejmě vytisknout zrcadlově.

Obrázky jsem přesně co nejvíce obstřihla. To se ukázalo jako hodně důležité.

Pak jsem je dobře namazala transferovým lepidlem. Je třeba si dát pozor, aby se nedostalo na dřevo mimo obrázek, zanechává stopy. Obrázky jsem přilepila a nechala do druhého dne.

Po zaschnutí se obrázek navlhčí a velmi opatrně se papír postupně prstem odžmoulává. Moc netlačit a hlavně opatrně kraje. U kočky se mi odtrhly fousky. Chce to dělat s citem.

Na této patinované destičce vyšly obrázky velmi pěkně, ale na jednobarevném podkladu vypadají jako obtisky, které znám z dětství.  Na dřevě totiž nezůstane jen barva, ale i lepidlo zanechává slabý film. Pokud je obrázek celý vybarvený, např fotka, tak to asi moc nevadí, ale u těchto vektorových je určitě lepší použít vodičku. Ale to už je zase úplně jiný postup. Snad někdy příště.