Retro polokřeslo

Čalouněná židle s opěrkami je výrobkem Tonu z 80. let. Pevná kvalitní kostra z ohýbaného buku tvoří solidní základ pro ergonomicky dobře vyladěné sezení. To byl důvod, proč mělo smysl si s ní trochu pohrát a dát ji nový vzhled.

Renovací prošlo jak dřevěné podnoží s ošoupaným lakem, tak čalounění, které už bylo hodně opotřebené.

Starý lesklý lak jsem obrousila a nahradila jsem ho lakem matným. Na čalounění jsem použila menší zbytky kvalitních čalounických látek a promyšleným seskládáním se mi z nich podařilo potáhnout sedák i opěrku. Přestože je polokřesílko staré 30 let, své místo najde i v soudobém interiéru.

Konference INTERIÉRY v Brně

Každoroční konference se letos poprvé místo ve Volyni konala v Brně a navíc se zajímavým tématem "design & business". Dva pádné důvody se letos zúčastnit!

Více než 20 zajímavých přednášek o tom, jak se design prodává a také o nových materiálech pro využití v současných interiérech. Odnesla jsem si nejen spoustu zajímavých poznatků a energii do další práce, ale taky vzorky materiálů využitelných v mé praxi.

Pension Atelier 12

Když jsem jela na aukci v Písecké bráně, nechtělo se mi domů vracet nočním vlakem, tak jsem hledala ubytování někde blízko. Náhodou jsem nedaleko Písecké brány našla tento penzion a zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla napsat o něm příspěvek.
Penzion provozuje akademický malíř se šperkařkou a je to na jeho interiéru poznat. Vchod s recepcí a společnými prostory je v suterénu obytného domu. Klenuté stropy a malá okýnka dávají tušit, že se jedná o staré sklepy.

Nedostatek denního světla je nahrazen mnoha různými druhy osvětlení, které interiéru, zároveň s přívětivým majitelem, přidávají na útulné atmosféře. Vstupní prostor zároveň slouží jako společenská místnost a jídelna, kde se podávají vskutku bohaté snídaně.
Pokoje se pak nacházejí v patře. Já jsem měla pokojík s výhledem do malé zahrádky patřící penzionu. Stejně jako recepce, i pokoj byl vyzdobený originály od majitele penzionu a zařízen v souladu s tímto starým domem. Součástí pokoje byl malý sprchový kout, na wc byl vchod z chodby, což byla jediná nevýhoda tohoto ubytování. To mi připomnělo pokoj ve francouzském Frejus, kde jsem před lety byla.

Penzion je v tomto obytném domě a jeho vchod z ulice je tak trochu skrytý a málo označený, a tak jsem ho musela chvíli hledat.

Aukce v Písecké bráně

Vyvcholením akce Balakryl Recy věci, jak už jsem dřív zmiňovala, byla aukce některých vyrobků ve prospěch společnosti Pestrá, která se zabývá výcvikem asistenčních psů. Dražilo se celkem 15 výrobků.

Výtěžek byl pěkných 43 400 Kč. Mimochodem moje lenoška se vydražila za 2 600 Kč.
Součástí programu byla i ukázka práce cvičených chlupáčů.

Zajímavý byl i prostor samotné akce. Konala se totiž v Písecké bráně, která je ve čtvrti Hradčany. Tento krásně zrenovovaný prostor poskytuje uvniř mezi jednotlivými vraty sál, ke kterému přiléhá kavárna ukrytá v náspu brány.

Designblok 2019

Letos jsem se poprvé zúčastnila této evropské přehlídky designu a nejen proto, že zde byla vystavována i moje lenoška z workshopu recy věci.

Designblok se letos opět konal na výstavišti v Holešovicích v Průmyslovém paláci. Už samotné výstavní prostory stojí za shlédnutí. Jak odlišné od montovaných výstavních hal v Letňanech!

Hned u vstupu mě zaujala kompozice svítidel a další svítidlo v Superstudiu, kde vystavovali vybraní designéři.

 U svítidel ještě zůstanu, protože kolekci designéra Jaroslava Bejvla rozhodně nešlo přehlédnout.

Zajímavě působila i světla vyvážená kladkami.

Ze skla ještě přidám ekologický projekt Srna, který se zabývá recyklací skla a byl k vidění v Openstudiu, kde vystavovali studenti, začínající designéři a ekologické projekty.

Ze studentských prací bych vybrala trubkový nábytek.

Dokonalá krása jakoby nedokonalé keramiky.

Do dětského pokojíčku se také něco našlo.

Nábytek odrážel barevné kombinace, které letos byly k vidění na letošní výstavě Maison a Objet v Paříži, hořčicová s pudrově růžovou, popř. oranžovou.

A na závěr obrázek z Lapidária, kde se v tajemné atmosféře přítmí snoubilo umění historické se současným.

Židle Tatra

www.widesign.cz

Známý mi donesl tuto letitou židli, že ji zachránil před spálením a chtěl by ji zrenovovat. Byla natřená nějakou syntetikou a překližkový sedák a opěradlo byly odlepené.

Nejdříve jsem ji rozebrala na části a starou barvu opálila a obrousila. Na opěrky z masivu jsem použila i Lakostan.

Opěrky a jsem natřela voskovým olejem dub šedý, překližku na sedáku a opěradle jsem slepila a ve svěrkách nechala do druhého dne. Překližka nebyla v dobrém stavu, navíc v opěradle zůstaly díry po vrutech, proto jsem se rozhodla tyto dvě části přetřít barvou a jen rámy sedáku a opěradle jsou opět voskovým olejem. Pak stačilo znovu sešroubovat a židle může zase léta sloužit dál. Zespod sedáku se zachovala značka výrobce, kterou jsem se snažila nepoškodit. Značený nábytek má větší hodnotu.

Obytný prostor

www.widesign.cz
Rodina chtěla vytvořit jeden velký obytný prostor, který zahrnuje vchod, kuchyň, obývací pokoj, mini kancelář a dále vybudovat úklidovoskladovací komoru.
Jedna z původních stěn je nosná, proto se zachovala celá, příčku u vchodu bylo možné odstranit.

Kuchyně využívá kout u nosné stěny a zároveň sousedí s koupelnou, aby nebyl problém s vodou a odpady. Mini kancelář vznikla u stěny vybudované komory.

Velký jídelní stůl a pohovka spolu sousedí, není tedy problém usadit i větší návštěvu. Na tuto jídelní a odpočinkovou zónu navazuje terasa se 2 vchody.

U vchodu do bytu je dostatek prostoru pro pohyb i odkládání. Botník, lavička i věšáky pojmou vše potřebné. Navíc je u vchodu i komora, která ukryje, co by překáželo.

 

V tomto projektu se neřešily dekorace a osvětlení.

Chromový stolek

www.widesign.cz 
Z jedné pozůstalosti jsem dostala starý chromový stolek, který byl používán v kuchyni. Podle toho vypadala horní deska. Byla zanesena mastnotou a umakart byl popálený. Chrom už měl taky svá nejlepší léta za sebou, na mnoha místech byl zanesený rzí.
Původní stav mě však neodradil a teď mám šikovný stolek na tiskárnu a pořadače ve své pracovně.

Původní umakart jsem sloupla a překližku, která pod ním byla jsem vybrousila od zbytků lepidla. Chrom jsem vyčistila od rzi a přeleštila. Spodní část jsem doplnila bílou deskou, která se hodí k vedlejší, původně koupelnové, skříňce.

Lenoška recy věci Balakryl

www.widesign.cz 
A je tady slíbený výtvor z workshopu recy věci. Najdete ho i na webu balakryl recy věci.

Jak už jsem v příspěvku o workshopu psala, úkolem bylo z odpadu během dvou dnů něco vyrobit. Ve sběrném dvoře jsem našla podnoží, na půdě jsem měla vyřazený, ale vyčistěný, molitan a látka je ze zbytků, které jsou odpadem ve firmě na výrobu čalouněného nábytku. Nejobtížnější bylo rychle vymyslet, co vlastně z nálezu ze sběrného dvora využít a jak. Pak už to šlo celkem rychle.

Nejdříve jsem upravila podnoží tak, aby se dalo pevně spojit lepidlem a vruty. Potom bylo třeba vybrousit starý lak a natřít voskovým olejem. Vybrala jsem barvu šedý dub, který dodá dřevu pěkný starý odstín.

Pak přišla na řadu čalouněná část. To mi přišel na pomoc můj milý, protože na čalounění tak velkého kusu jsou dvě ruce málo.
Nejdříve bylo třeba vyříznout podkladovou desku matrace, to byl nový materiál. Na desku jsme naskládali ve třech ustupujících vrstvách molitan.  Jednotlivé vrstvy jsou proložené širokou oboustrannou lepicí páskou.

Před přiložením látky jsme ještě molitan obalili vatelínem, aby spoje nebyly znatelné. pak stačilo sešít zbytky látek, obalit a sponkovačkou připevnit. Na závěr jsme matraci přišroubovali k podnoží.

Pokud jste ve čtení došli až sem a chtěli byste můj výrobek podpořit, tak můžete hlasovat na tomto odkaze https://www.balakrylrecyveci.cz/portfolio/cz/lenoska-nejen-pro-lenochy

Uděláte mi tím velkou radost, protože by mě hodně potěšilo, kdyby byl můj výrobek mezi těmi, co se dostanou na výstavu Design blog a do přímé aukce, jejíž výtěžek půjde na výcvik asistenčních psů.