Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2018

15 růží

Obrázek
Jak často člověk v životě dostane kytici patnácti růží?


Tuto kytici jsem dostala na rozloučenou s patnácti lidma, se kterými jsem byla pár let spojena nejen z povinnosti, ale byla jsem s nimi ráda. Čtyři roky jsme byli spolu na pomyslné lodi, kterou jsem měla za úkol kormidlovat a oni veslovat, abychom společně zvládli nástrahy neznámých vod. Teď jsme úspěšně dopluli do přístavu a naše cesty se rozešly. Tato plavba a celá její posádka však pro mně zůstane nezapomenutelnou a nejen proto, že byla moje poslední.
Zatlačím slzu v oku a jdu novou cestou. Byla to má svobodná volba, protože změny posouvají život dál a dávají mu nový smysl.


Jak očalounit sedák židle

Obrázek
widesign.cz

Očalounit sedák židle není zas tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Potřebujete novou potahovou čalounickou látku (obyčejnou dekorační nedoporučuji), molitan, sponkovačku a něco na případné vyspravení dřeva. A výsledek může vypadat takto:


Ale popořádku. Moje šéfová mě požádala, zda bych ji pro dceru nepotáhla dva sedáky a já jelikož kutění na nábytku je pro mně zábava, se toho ráda chopila. Nedříve jsem odstranila staré sponky a pod opotřebovanou látkou se objevil drolící se molitan a na více místech popraskaná překližka.


















Nejdříve jsem vyspravila dřevo. Praskliny jsem vyplnila Herkulesem a stáhla svěrkami. Pak jsem sedák zespod přebrousila a ošetřila voskem, tím se překližka "oživila".


Molitan bylo třeba nahradit, tak jsem využila zánovní sedáky, které jsem vykuchala a vždy dva použila na jednu židli, aby výplň nebyla "lichá". Podle staré látky jsem ustřihla potahovku.


A teď už jsem mohla kompletovat. Aby mi molitan na dřevě neujížděl, podlepila jsem ho …

Renovace staré truhly

Obrázek
widesign.cz

Na pergolu jsme potřebovali něco na ukládání dek a polštářků. Na bazošu se mi za pár korun podařilo koupit starou cestovní truhlu - kufr. Ještě na ní byly zbytky vlakových nálepek. Kdyby tak mohla vyprávět. Bylo vidět, že má hodně za sebou, spousta rýh, otlučenin a celá prožraná červotočem. To byla výzva! Než se z ní stala tato krasavice, tak jsem si s ní pěkně pohrála a nejen já.


Původně byla natřená černou barvou a kovové části byly zkorodované.



Nejdříve jsem ji celou vydrhla jarovou vodou a pak se snažila odstranit nátěr. Opálit šla jen velmi tenká vrstva a na zbytek jsem najela pásovou bruskou. Barva byla lepkavá a smirek brzy zaplácala. Původně jsem myslela, že barvu odstraním dočista, ale ta se obrušovala nerovnoměrně a objevovala se kresba dřeva zvýrazněná jejími zbytky. Líbila se mi tato patina, tak jsem se rozhodla, že ji jenom zafixuji. Použila jsem bezbarvý Luxol ve dvou nátěrech, ale nejdříve jsem dřevo napustila Lignofixem proti červotočům, i když to nevypadal…

Bublanina s drobenkou

Obrázek
Čas třešní přišel mnohem dřív, a tak zatímco jindy teprve zvolna růžoví, letos mám úrodu zpracovanou.


Mezi naše oblíbené moučníky patří bublanina s ovocem. Vyzkoušela jsem různé recepty, až jsem před několika lety objevila tento, a u něho už zůstala. Potřebné suroviny na velký plech:
ovoce
5 vajec
250 g cukru krupice
160 g tuku hera
240 g hrubé mouky (ano, opravdu hrubé)
9 lžic mléka
1 prášek do pečiva
Nejdříve si přichystáme ovoce, já jsem si vypeckovala 110 třešní.


V jedné misce vyšleháme sníh z bílků a ve druhé žloutky s cukrem a tukem. Do této směsi přidáme mouku smíchanou s práškem a mléko. Nakonec lehce vmícháme tuhý sníh. Těsto je nadýchané.


Já dávám i drobenku, na kterou je třeba:
90 g Hery
150 g hrubé mouky
70 g cukru krupice

Těsto pak stačí rovnoměrně rozetřít na plech s pečícím papírem, poklást ovocem a


posypat drobenkou.


Peču na 180 stupňů asi půl hodiny.


Po vychladnutí zbývá už jen nakrájet a podávat.