Věnec ze jmelí

Mám pocit, že Vánoce jsou čím dál, tím častěji. Nejspíš to bude tím, že čas běží podle toho, jak ho vnímáme a mě v posledních letech utíká nějak rychle. A tak přišel i čas na vánoční výzdobu. Tak jako dvakrát nevstoupíš do jedné řeky, tak ani dvakrát neudělám stejný věnec. Jedno však mé věnečky mají společné, jsou přírodní.

Letos jsem dělala ze jmelí a chtěla tomu náhoda. Když jsem šla včera do práce, bylo po silné vichřici. Pod jedním stromem ležela ulomená větev s velkou koulí jmelí. Zaváhala jsem jen na moment a pak jsem ji popadla a odtáhla sebou. Nevezmu-li já, vezme jiný. Dozdobila jsem jen lehce šiškami, červenými bobulemi a korálkovou ozdobou. A ještě zbylo i do vázy.