Stařenka v ponožkách

Takto by se dala nazvat poslední stolička, na které jsem se vyřádila. Že má ponožky, je vidět. A proč stařenka? K tomu se dostanu.

Stolička byla léta bez užitku ve sklepě. 

 Jak je stará netuším, ale když jsem jí začala rozebírat, našla jsem pod voskovaným plátnem hodně staré německé noviny a desku léty krásně zvrásnělou s výřezem.

Horní desku jsem nejdříve vydrhla kartáčem a mýdlovou vodou, fleky od barvy  odstranila Lakostanem a pak jsem přebrousila jen ocelovou vatou hrubosti 0. Žádný smirkový papír ani bruska. Vše jsem dělala opatrně jen po směru vláken, aby se vrásčitý povrch neporušil. Proto ta stařenka. Povrch je teď na omak jemný a přesto se uchovala krásná plastická struktura starého dřeva. 

Deska je namořena světlým dubem s povrchovou úpravou hard top oil. Původní lišty byly nepoužitelné, proto jsem přilepila nové bukové, aby se začistily nevzhledné hrany se spoustou děr po hřebíkách.

Na podnoží jsem barvu opálila a pak ještě přejela škrabkou. Dobrousila jsem malou vibračkou "žehličkou" a nakonec ručně. Nátěr je Sportakryl slonová kost a "ponožky" křídovka olivová od Bormy, stejně tak lišty. Na spodní stranu desky jsem ještě přilepila hranolky, pomocí kterých se deska přišroubuje k podnoží.