Od jara do podzimu využíváme pergolu jako další obývací pokoj. Původním záměrem bylo nechat ji co nejvíc otevřenou, ale to se ukázalo jako ne příliš praktické. V horkých dnech je proudění vzduchu příjemné, ale když je větrno a chladno, tak protější otevřené strany působily jako komín, kterým to pěkně protahovalo. Po uzavřené boudě připomínající autobusovou zastávku jsme však rozhodně netoužili, a tak jsme hledali způsob, který by průvanu zamezil, trochu odclonil pohledově od sousedů a zároveň neubral na světle a možnosti výhledu. Dobrým odstíněním je záclona, je vidět ven, ale ne dovnitř. Ve větru však vlála, a tak jsme nakonec vymysleli řešení, které popisuji v příspěvku Zastínění na pergole.
Toto řešení se osvědčilo, proto jsme ho použili i na druhé straně nad zídkou.
Stále však ještě zůstával dost velký boční otevřený prostor, kterým táhlo a bylo vidět. Původně v něm měl být zahradní krb, ale nakonec jsme usoudili, že na grilování nám stačí malý mobilní a vytvořili jsme tady vstup do pergoly a později i k vířivce. Ve vstupu by však ukotvená záclona být nemohla, proto jsme se rozhodli pro jednoduché prosklené dveře a na zakrytí provázkovou záclonu, která ve vchodu nepřekáží. Zasklení nám provedla již osvědčená firma Svět oken, o které jsem se už zmínila v dřívějším příspěvku.No a když je opravdu hodně velký vichr, tak provázkovou zaclonu svážu do uzlu.
Zůstala tak otevřená jen strana s výhledem do zahrady a na pole, odkud nás k večeru chodí pozorovat jen srnky.
Každá změna u vás je, Jarinko, k lepšímu a moc ráda nakukuji, cos zase vytvořila. Tak ať se ti i nadále daří. Pa Jiřina z N.
OdpovědětVymazatDěkuji, já když netvořím, tak nežiju. Mám to jako ty s těmi výlety. Zdravím do N.
VymazatJarinko bezvadné řešení. Já mám též tzv. "okénko" a od severu. Někdy fouká vítr a i hodně chladný. Popřemýšlím, váš nápad je výborný. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, děkuji. Těší mě, když někoho inspiruji.
Vymazat